Nukleové kyseliny a jejich role v těle
Nukleové kyseliny RNA a DNA jsou klíčovou složkou lidského organismu. Jakou v těle plní funkci? Z jakých složek jsou tvořeny? Jak souvisí nukleové kyseliny s puriny?
Nukleové kyseliny jsou nositeli genetické informace. Z tohoto hlediska zastávají v organismu důležitou roli, protože ovlivňují činnost a chování buněk. Nejznámějšími nukleovými kyselina jsou DNA (kyselina deoxyribonukleová) a RNA (kyselina ribonukleová).
Nukleové kyseliny a puriny
Důležitým stavebním prvkem nukleových kyselin jsou puriny – významné biologické látky v těle živočišných organismů. Do těla se puriny dostávají v potravě – nejvíce jich najdeme v mase a vnitřnostech. K syntéze purinů dochází v játrech. Přebytečné puriny jsou přeměněny na kyselinu močovou, jež je z menší části vylučována močí. Pokud je v těle vysoký obsah purinů, vzniká více kyseliny močové, což může vést ke zdravotním problémům, jako jsou močové kameny nebo dna.
Hlavní funkce nukleových kyselin
- nositelé genetické informace
- klíčová role v biosyntéze proteinů
Druhy nukleových kyselin
DNA – deoxyribonukleová kyselina
- určuje funkci buňky (její sepcializzaci)
- je v jádru buňky
RNA – ribonukleová kyselin
- jde o kopii RNA, která vzniká v jádře a šíří se z něho ven
- rozlišujeme tři základní druhy RNA, které plní různé funkce (např. syntéza bílkovin)
Nukleové kyseliny DNA a RNA se liší na základě tzv. nukleové báze. Nukleotidy DNA obsahují báze cytosin, guanin, adenin a tymin, zatímco nukleotidy RNA báze cytosin, guanin, adenin a uracil. DNA vytváří strukturu dvoušroubovice, kdy jdou vlákna vždy proti sobě. RNA tvoří jednotlivé řetězce, které jsou komplementární s DNA.
Nukleové kyseliny a Downův syndrom
K nejčastějšímu genetickému onemocnění u člověka patří tzv. Downův syndrom, kdy dojde k poškození chromozomu DNA. Dochází k nadměrné syntéze určitých proteinů, což se projevuje mentální zaostalostí i změnami zevnějšku člověka.
